Přiznávám bez mučení, že v postavě Samíkovy maminky z knížky Chyť bizona! (bit.ly/ChytBizona) se poznávám dost. No vlastně jsem to skoro já - akorát nerozumím tak dopodrobna procesům filtrace vody.
Stejně jako ona kompulsivně sahám do kapsy pro telefon, když čekám na tramvaj, místo abych se dívala na letící hejno ptáků. Bojím se stavit se jen tak u někoho bez zeptání doma, to už se přece dávno nedělá. A stejně tak nostalgicky vzpomínám na svoje „offline dětství“, kdy jsem nemusela být pořád na příjmu...
Když jsem byla malá holka, svět byl teda o dost pěknejší. Bylo po revoluci, těšení na krásnou budoucnost, svobodu, všechno dokážeš, když budeš chtít! Žádná krize, žádný covid. Prostě devadesátky.
A hlavně - byla jsem DÍTĚ. Bezstarostné, jak jen to šlo, hravé, ochráněné od dospěláckých složenek a zodpovědností - ale taky offline. Když jsem chodívala v 7 letech sama u babičky do lesa na borůvky, nikdo se neptal, kdy se vrátím... stavěla jsem domečky, černí mravenci mě šimrali do nohou, přítomnost plynula v ševelení lesa od okamžiku k okamžiku. Bez notifikací, whatsappu a neustálné dostupnosti.
A tak jsem se chtěla na okamžik vrátit. Přesně do té chvíle, kdy nic nemusím. Kdy mě babička utěší v klíně, když spadnu z houpačky, a vypere mi z gatí ty fleky od třešní.
To všechno jsem vložila i do knížky Chyť bizona! A uvědomění, že podobný osvěžující čas bez telefonů si může každý rodič udělat i teď. Stačí jen mít dobrý důvod. A ten si teď možná hraje vedle vás na koberci.
Bizoni běží o život
Knížka Chyť bizona! právě teď běží v crowdfundingové kampani nakladatelství Pointa závod o svůj papírový život: bit.ly/ChytBizona Líbí se vám knížka o digitálním detoxu rodičů z pohledu sedmiletého Samíka?
Podpořte ji v předprodeji a vyberte si k ní nějakou pěknou odměnu.
Kapitola 3. Počuraná budka
(...)
„Haló? Ančí? Jsi tam? Tady je Dori,“ povídá maminka nahlas do sluchátka.
„Bibibi-bele-bele-bele. Papa-bibi-baobab,“ slyší Samík tetin tlumený hlas.
„Rozbily se nám telefony, víš? Nemám moc peněz, volám z budky, tak se chci zeptat, sejdeme se dneska na mlýnkách?“
Klap.
Hovor se přerušil.
„Do psích čuránek, peníze to žere jak hladová doga,“ bouchla maminka se sluchátkem. „Kašlem na to, jdem si za tu další desetikorunu radši koupit loupák s mandlemi, co říkáš? A cestou bysme ti mohli vybrat nějaký dárek k tvým narozeninám. Budou už za týden.“
Samík ale včera před spaním vymyslel plán. Věděl přesně, co si bude jako dárek přát.
„Maminko, víš, já jsem moc přemýšlel o tom dárku,“ mumlal Samík s plnou pusou loupáku. „A vymyslel jsem, že už nechci to velký lego se Spidermanem. Fakt už ho nechci. Víš, já bych si nejvíc na světě přál, abyste si nekoupili žádný nový telefony! A ty peníze, co nám zbudou, abyste za ně našetřili na to, že třeba... nebudete chodit do práce. Aspoň na chvilku! A místo toho zažijeme věci jako ty, když jsi byla malá. Napíšeme dopis, půjdeme do kina na večerníček a všechno!“
Maminka zůstane na Samíka překvapením zírat. A dlouho neřekne nic. Zakouká se synkovi přes rameno, kamsi do dálky.
Proč máma mlčí? Možná jsem ji hrozně moc naštval, strachuje se Samík a páteří mu proběhne mráz.
Maminka se ale nezlobí. Hlavou jí běží vzpomínky na to, jaké to bylo fajn být malá holčička, co nemá v kapse žádný telefon a chodí házet mince do budky. Co na chalupě u babičky plete ze sedmikrásek věnečky, zdobí si uši třešněmi a večer se stulí babičce u večerníčku do klína.
Nakonec nadechne mokrý jarní vzduch až hluboko do břicha, usměje se a řekne: „Broučku, zní to opravdu krásně! Vlastně se mi to moc líbí! Ale nemůžu ti na to hned teď odpovědět,“ přešlápne maminka z nohy na nohu. „Slibuju ti, že o tom s tatínkem budeme přemýšlet. Na mou duši, na psí uši a na bizoní kopyto,“ přísahá maminka. „Ale co teď? Nevím, jestli teta Anča s Amálkou na vodní hřiště vůbec dorazí. Zatracené rozbité telefony.“
Samík se zadumá: „Když nemůžeme tetě napsat ani zavolat, co kdybysme zazvonili u nich doma a zeptali se jich pusou?“
„Samíku! Ty jsi hlavička! Já jsem přes všechny ty telefony málem zapomněla, že tam přece můžeme normálně zajet. Je brzo ráno, určitě budou ještě doma. Detektivové pokračují v pátrání!“
Ukázku z první kapitoly omrkněte tady: bit.ly/ChytBizona
Chytíte bizona?
Bez vás to nepůjde :) Máme na nakladatelství Pointa jen 30 dní na to, prodat dostatek výtisků a pokrýt tak náklady na tisk, grafiku a další nezbytné věci kolem. Narodí se bizoni?
Commentaires